Katedra cestovního ruchu chce s novým vedoucím přesvědčit, že předmět jejího zájmu je vědeckou disciplínou

Než přijde ke slovu prezentace katedry cestovního ruchu Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, na niž její nový vedoucí doc. PaedDr. Peter Čuka, PhD., už též jako na potřebnou myslí, mají tyto řádky patřit jeho pohledu na cestovní ruch. Profesí geograf se zkušenostmi z působení na slovenských i polských univerzitách je k němu dostatečně vybaven.

„V Evropě se přirozeně setkáváme s různým pojetím cestovního ruchu a různé jsou také školské systémy, jež v něm v jednotlivých zemích jeho posluchače vzdělávají,“ uvažuje doc. P. Čuka nahlas a má tím na mysli zvláště dvě základní orientace, obvykle vyjadřované jako Tourist Industry a Tourist Services. „Zatímco ta první, prosazovaná v západním světě, cílí k produktu, zastánci té druhé upozorňují na skutečnost, že v cestovním ruchu nemusí jít hlavně o zisk, ale více hovoří o spokojenosti. Jak klienta s poskytovanými službami, tak toho, kdo je poskytuje,“ objasňuje. Cestovní ruch v České a ve Slovenské republice jde v očích doc. P. Čuky spíše cestou Tourist Industry. „Jeho technologie rozvíjejí akademici z ekonomického prostředí,“ konstatuje s tím, že jádro cestovního ruchu spatřují v podniku.

„Cestovní ruch však může existovat i bez podniku, tedy příkladně hotelu nebo lázní,“ namítá proti tomuto přístupu doc. P. Čuka a své tvrzení ilustruje na příkladu úspěšného turismu v podobě cestování po poutních místech. Sám za základ cestovního ruchu považuje krajinu, nikoliv však její technickou stránku např. v pohledu na obnovitelné či neobnovitelné zdroje, nýbrž krajinu z hlediska její duchovní hodnoty. „Když v této souvislosti sleduji poslání vzdělávacích institucí, docházím k závěru, že posláním všech univerzit vychovávajících příští odborníky pro cestovní ruch je povinnost pěstovat tzv. paměť krajiny. Myslím si tedy, že Slezská univerzita je povinná udržovat paměť regionu jako teritoria s velkým krajinným i duchovním bohatstvím, navíc území, kde se po celá staletí přelévaly kulturní vlivy ve formě různé míry koexistence příslušníků několika národů,“ specifikuje doc. P. Čuka.

Do Karviné přišel jako zastánce tradičního a kontinuálního působení vysokých škol. „Proto se na boloňský proces nedívám s nadšením. Prvky evropeizace, poevropšťování, pokládám za poruchu, která onen tradiční a kontinuální přístup k naplňování základního poslání univerzit v prostoru střední Evropy, chcete-li v zemích Visegrádské čtyřky, likviduje,“ formuluje doc. P. Čuka. „Kvalita je zaměňována za kvantitu, což ve své podstatě znamená, že vysokoškolští absolventi v těchto destinacích našeho kontinentu budou stále výrazněji vykazovat menší konkurenceschopnost,“ dodává a nejí si jist, zda nejde dokonce o úmysl.

Ze svých poznatků z Polska proto vyzdvihuje jiný systém garance kvality jednotlivých studijních oborů. „Tady je garantem jeden jediný člověk, na polských školách může počet kredibilních garantů dosáhnout až šesti (jedním z nich jsem byl na Uniwersytetu Łódzkim), což evokuje daleko širší diskusi o principech studia oboru. „Když jsem ve Varšavě studentům poté, kdy jsem jim nadiktoval základní teze, témata, povinnou i doporučenou literaturu, řekl, že sám je nic nenaučím, vyvolalo to až na úrovni nejvyšších představitelů univerzity úplné pozdvižení,“ vzpomíná doc. P. Čuka. Samozřejmě se vše vysvětlilo. „Myslel jsem to prostě tak, že má přednáška je pouze projevem mého modelu myšlení, přičemž každý z posluchačů si musí najít ten svůj. V tom je podstata kvalifikace pro život,“ akcentuje vedoucí karvinské katedry cestovního ruchu.

Jak na ní hodlá v následujících měsících pracovat se svými kolegy? „Univerzita potřebuje klid, potřebuje evoluci, nikoliv revoluci. Chci vidět věci tak, jaké jsou, nikoliv tak, jak se zdají být. To vyžaduje čas, který tlumí též emoce, protože zásadní rozhodnutí je potřebné dělat bez emocí. Stejně uvažuji o nadgeneračním rozměru katedry; vždyť všechno je v lidech,“ je si doc. P. Čuka dobře vědom. (Též za jeho příchodem na Slezskou univerzitu stál člověk, děkan karvinské fakulty doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D., jenž doc. P. Čuku dokázal pro spolupráci získat - pozn. autora). „A tak se ty, kteří jsou kolem mě, budu snažit přesvědčit o tom, že naše pracoviště musí mít ambice přistupovat k cestovnímu ruchu jako ke svébytné a společensky potřebné vědní disciplíně,“ loučí se, jak dodává, ne nadlouho, doc. P. Čuka. „Mým předním úkolem je sice z hlediska fakulty úspěšná reakreditace bakalářského oboru Hotelnictví, nicméně ani na onu prezentaci katedry určitě nezapomenu. Vždyť každá veřejná vysoká škola se zákonitě musí veřejnosti otevírat a marketing je pro ni nadmíru důležitý,“ potvrzuje.