Vazbami Opavy a Vídně v 19. století se s opavskými historiky zabývá též Hana Šústková z Ostravské univerzity

Také Česká křesťanská akademie a Orel jednota ve Slavkově reflektují nynější zvýšený zájem opavské kulturní veřejnosti o dvacetiletí Rakouské knihovny připomínané zvláště výstavou Opava - Vídeň v dlouhém 19. století v Domě umění. Proto si k přednášce o historických souvislostech vztahu Opavy a Vídně pozvaly Mgr. Hanu Šústkovou, Ph.D.

Absolventka nejprve magisterského studia odborné historie a poté doktorského studia v oboru hospodářských a sociálních dějin, pokaždé na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity, se již v roce 2007, tehdy ještě jako odborná archivářka Archivu města Ostravy, při odborných setkáních prezentovala tématem Mezi Vídní a Opavou, v němž věnovala pozornost slezským zemským poslancům v období let 1861-1918 a jejich vztahům k Vídni. Později se s odbornými pracovníky Ústavu historických věd (ÚHV) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Mgr. Martinem Pelcem, Ph.D., a doc. PhDr. a Pavlem Šopákem, Ph.D., stala spoluautorkou monografie Opava - Vídeň; měšťanská kultura 19. století mezi periférií a centrem vydané v roce 2011 v rámci výzkumného záměru Slezsko v dějinách českého státu a střední Evropy a projektu Opava - Vídeň 1800-1918: kultura, civilizace a identita mezi regionem a metropolí řešeného v programu Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji. V ní se soustředila právě na výklad vztahu politického centra a periférie.

„Porovnávání Vídně s Opavou nebo Opavy s Vídní z hlediska center politické moci může současníkům připadat nesouměřitelným, ale z pohledu historie se tato města vzájemně ovlivňovala, působila na sebe a byla spolu spjata,“ uvádí H. Šústková při vědomí, že titul zemského hlavního města Rakouského Slezska byl Opavě panovnickým dekretem formálně potvrzen 12. srpna 1834. „Za centrum habsburského Slezska však Opava platila již dávno předtím,“ potvrzuje a připomíná vznik stálé divadelní scény už na počátku 19. století, muzea v jeho druhém desetiletí a konání Opavského kongresu v roce 1820.

Mezi politiky, jejichž s Vídní spjaté osudy sleduje, jmenuje na předních místech z Olomouce pocházejícího opavského advokáta Franze Heina, úvalenského rodáka Hanse Kudlicha, Carla Wilhelma Dietricha a Antona Heinze, pokud se jedná o politické spolky, nemůže opomenout především Bürgeverein a Deutscher Verein (později Deutscher Volksverein für Schlesien), devadesátých letech 19. století pak Německý pokrokový spolek pro západní Slezsko.

„Opava ovšem nebyla městem čistě německým,“ zdůrazňuje H. Šústková, přičemž za první významnější politický akt českých Slezanů považuje uspořádání tábora lidu na Ostré hůrce v roce 1869 a vyzdvihuje roli tiskových orgánů hájících zájmy české menšiny ve Slezsku, postupně Opavského besedníku, Opavského týdenníku a Opavského věstníku. „Velký vliv na formování politické kultury slezských Čechů měly i spolky, jejichž činnost nebyla prvotně politická, ale kulturní národně osvětová, hospodářská a vzdělávací - Matice opavská, Opavská beseda, Řemeslnická jednota v Opavě, Politická a hospodářská jednota, Sokol a další,“ vypočítává historička. Své zamyšlení pak uzavírá konstatováním, že přes četné iniciativy Františka Stratila, Antonína Grudy, Františka Jana Zíky či Josefa Lukeše éra českých politiků ve Slezsku a v Opavě zvlášť až do konce monarchie nenastala.

„Jejich čas přišel teprve se vznikem Československa,“ hodnotí H. Šústková. „Vztahy Opavy a Vídně na politické úrovni byly totiž, jak se ukázalo jednou provždy, ukončeny s rozpadem Rakouska-Uherska a vznikem Československa v roce 1918. V onom roce se změnilo státoprávní uspořádání a po roce 1945 i uspořádání národnostní. Následná čtyřicet let trvající nadvláda totalitního systému v Československu definitivně veškerá pouta zpřetrhala,“ uzavírá.

Výklad Mgr. Hany Šústkové, Ph.D., vědecké pracovnice Centra pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity, jejímž hlavním profesním zájmem jsou sociální dějiny se zaměřením na habsburskou monarchii a Německo, a to v období od 18. do 1. poloviny 20. století, a dále vznik a vývoj politických stran a samosprávy a jejich vliv na modernizaci společnosti, hostila orlovna ve Slavkově u Opavy situovaná v areálu tamější fary 29. listopadu. Přednáška protentokrát nesla název Opava - Vídeň v historických souvislostech 19. století.

Foto: Dnešní budova Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity na Masarykově ulici v Opavě sloužila v minulosti jako sídlo zemské vlády slezské.