„Od kombinace latiny s angličtinou mě zrazoval Bezručův synovec doc. Antonín Vašek,“ vzpomíná Artur Sommer

Pořadatelé semináře VIVAT LATINA RESERATA z Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty, který se v Opavě uskuteční 31. ledna a 1. února, projevili velkou míru taktu, když na jeho úvod zařadili vystoupení nestora výuky latinského jazyka na Slezské univerzitě. PhDr. Artur Sommer (1930) v něm zavzpomíná na studentská léta.

Samozřejmě nikoliv bez vztahu k milované latině, která mu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci umožnila poznat nejen přední osobnosti klasické filologie, z nichž na prvním místě jmenuje prof. Karla Janáčka, ale také dalších oborů, jež se bez tohoto jazyka nemohou obejít. „Vzpomenu snad za všechny věhlasného archeologa prof. Josefa Poulíka, s nímž jsem se setkal při praxi přímo v Dolním Věstonicích,“ konstatuje dr. A. Sommer. Angličtinu z původní kombinace s latinou po prvním semestru vyměnil za historii a o rok později si přibral ještě třetí obor, němčinu.

Opavský rodák si latinu oblíbil už na klasickém gymnáziu v Prostějově, kde jeho rodiče nalezli po dobu okupace azyl po vynuceném odchodu z Hradce nad Moravicí a Ostravy, a to hned v primě, řečtinu tam měl od kvarty. „U kvartánů už by bylo tehdy považováno za neslušné, kdybychom učiteli nedokázali zformulovat latinskou gratulaci,“ usmívá se dr. Sommer, jemuž byl při studiu velkým vzorem také otec, který dokázal zpaměti interpretovat dlouhé pasáže z Homéra. Není tedy divu, že u klasické filologie, konkrétně na příslušné katedře Filozofické fakulty Univerzity Palackého, chtěl u prof. K. Janáčka zůstat, ale v době první poloviny padesátých let, kdy se všechno striktně podřizovalo ideologii, přijal nakonec nezvratné rozhodnutí a odešel do středoškolské pedagogické praxe.

Dostat se na vytouženou vysokou školu jako kmenový pracovník se mu nepodařilo ani během dvanáctileté externí spolupráce s Pedagogickou fakultou v Ostravě, a tak jeho návrat na akademickou půdu přinesl až vznik Slezské univerzity.

„Ale věnujme se už raději latinskému jazyku jako původnímu dorozumívacímu prostředku středoitalského kmene Latinů,“ přechází dr. Sommer k hlavnímu tématu semináře. Odtud se zásluhou Římanů rozšířil zprvu do celé Itálie, později do západní a střední Evropy. „Všude tam se stal spisovnou i úřední řečí,“ dodává a upozorňuje na jeho funkci církevního jazyka i jazyka vědecké literatury. „Vždyť znalost latiny je nutná pro studium např. teologie, práv, medicíny, historie, lingvistiky a kteréhokoliv oboru, v němž je vědecká terminologie z větší části latinská,“ objasňuje dr. Sommer a předkládá příklady vlivu latiny též na naše jazykové prostředí. „Dnes jsou každému obecně srozumitelná slova škola, kalendář, mistr, prezident, ministr, profesor, optimista nebo humanita, v hovorové mluvě jsou rozšířeny četné latinské obraty typu in medias res, sine ira et studio, deus ex machina apod.,“ přibližuje.

Jinou kapitolou využití latiny zůstává jeho udržování jako slavnostní monumentální řeči v nápisech na veřejných budovách, diplomech i při jiných slavnostních příležitostech. „Zcela dokonalá stavba latinského jazyka, jak v morfologii, tak v syntaxi, spočívá na pevných pravidlech a vede k myšlenkové obratnosti a pohotovosti. Nemohla na tom nic změnit ani nepřízeň doby projevující se naposledy od sedmdesátých let do roku 1989, kdy byl latinský jazyk na středních školách degradován na všeobecně vzdělávací předmět,“ akcentuje a ohlíží se za neblahými zkušenostmi, jež sám na vlastní kůži prožil. O to větší radost mu udělalo, když se latinský jazyk stal na Filozofické, později Filozoficko-přírodovědecké fakultě nedílnou součástí studijních plánů těch oborů, kde je skutečným základem pro porozumění jejich terminologii i hlubší pochopení lingvistických souvislostí.

Je tedy latinský jazyk tzv. „mrtvým“? Myslím, že mu je potřeba dál věnovat pozornost jako součásti kulturního dědictví. Proto se stále pořádají mezinárodní semináře mluvené latiny, sílí snaha o navrácení sdělovací schopnosti latinského jazyka, vycházejí slovníky obohacené o novotvary. Např. Lexicon Recentis Latinitatis obsahuje 23 tisíc výrazů pro nové pojmy typu computer či internet. Proto mě těší, že se k němu přihlásil i náš Ústav historických věd. Vždyť připravený program napovídá, že bude o čem mluvit. Seminář se tak může stát velmi užitečný nejen pro posluchače historických oborů,“ poznamenává dr. A. Sommer závěrem.