V řadě jiných povinností doktoranda Radima Řiháka aktivity pro studentskou část akademické obce nechybějí

KARVINÁ - Do roka by měl Ing. Radim Řihák, doktorand oboru Podniková ekonomika a management na Obchodně podnikatelské fakultě (OPF), externí pracovník tamější katedry společenských věd, delegát se Studentské komoře Rady vysokých škol a nejnověji předseda studentské komory Akademického senátu Slezské univerzity, odevzdat disertační práci.

Absolvent bakalářského a navazujícího magisterského oboru Ekonomika podnikání v obchodě a službách, který přišel na studia do Karviné z Kroměřížska v roce 2003, se v ní zabývá zaměstnaneckými benefity poskytovanými v podnikatelské sféře.

Prakticky od počátku bakalářského studia kooperuje R. Řihák pod vedením doc. dr. Vojtěcha Malátka, CSc., na problematice benefitního odměňování pracovníků ve středních a velkých podnicích. Dlouhodobý zájem o ni spočívá podle jeho slov v samotné variantnosti řešení a v nepříliš příznivé situaci co do racionality vynakládání finančních prostředků zaměstnavateli. „Benefity jsou poskytovány spíše rutinně, mnohdy bez ohledu na preference zaměstnanců,“ popisuje R. Řihák systém čerpání zaměstnaneckých výhod. „Eliminace rezerv v míře vyváženosti a samotné struktuře portfolia zaměstnaneckých výhod by zájem o benefity a podstatu jejich poskytování podstatně zvýšila,“ upozorňuje.

V širších souvislostech se těmto otázkám věnuje také nedávno vydaná kolektivní monografie „Bezpečnost a její vliv na osobní a pracovní život občanů Karviné“, jejímiž autory jsou právě pracovníci katedry společenských věd OPF V. Malátek, J. Mika, Š. Hečko, P. Janečková a R. Řihák. Realizovaným sociologickým výzkumem v ní prezentují potvrzený vztah mezi mírou pocitu ohrožení pracovníka při jeho cestě do či ze zaměstnání a následný dílčí dopad na jeho pracovní výkonnost na pracovišti. Ing. R. Řihák mj. poukazuje na fakt, jak mohou vhodně zvolené benefity nabízené nejen v oblasti bezpečnosti zvýšit ve vnímání pracovníků jejich zájem, a tedy efektivitu vynakládání podnikových financí.

„V publikaci formulované závěry, zdá se, pozitivně přispějí k realizaci opatření ve výzkumu kooperujícího zaměstnavatele a samosprávy města Karviné ve vztahu ke zvýšení míry pocitu bezpečnosti obyvatel příhraniční lokality. A je tedy podstatné a přínosné v realizovaných analýzách, které již proběhly také v Českém Těšíně, pokračovat a problematiku rozvoje lidských zdrojů dále diskutovat,“ dodává R. Řihák a současně upozorňuje, že koncepční řízení lidských zdrojů může v každé společnosti mnohé ovlivnit. „Nezastupitelnost odborníků v oblasti human resources a aspekty sociálního managementu v situaci poznamenané nejen demografickou skladbou zaměstnanců jsou toho předpokladem,“ potvrzuje.

Už deset semestrů, tedy přesně od chvíle, kdy se během prezenčního doktorského studia stal součástí týmu vedeného doc. V. Malátkem zabývajícího se rozvojem lidského kapitálu, má R. Řihák na katedře společenských věd i pedagogické povinnosti. Budoucí bakaláři sledují jeho pohledy na personalistiku, pro jejich pokročilejší kolegy z navazujícího magisterského studia připravuje semináře orientované na oblast řízení lidských zdrojů, při nichž podporuje model aktivního zapojení se do diskuse. „V seminářích považuji aktivní projev studenta za základ. Monolog odmítám a snaživé studenty beru jako stěžejní impuls pro plnohodnotnou výuku,“ konstatuje a k propojení teoretických poznatků s praxí a ke schopnosti aplikace vědomostí se hlásí na každém kroku.

„Působení na fakultě, tedy v akademické sféře, bez čilých a neustále rozvíjených kontaktů na podnikovou sféru, přirozeně sledujících rovněž možnosti uplatnění nových absolventů, si nedovedu moc reálně představit. „Utvrzuje mě v tom i skutečnost velmi dynamického rozvoje této oblasti a neustále se zvyšujících nároků na zaměstnance, ať už řadové, či ve vedoucích pozicích,“ dodává s ohledem na poznání, jak jsou citlivě vnímány na konferencích pro personalisty, jichž se R. Řihák snaží pravidelně zúčastňovat. Ve vztahu k práci s lidmi byla pro něj velmi zajímavou též měsíční zkušenost získaná za pobytu na fakultě v tureckém městě Biga, která patří do svazku partnerské Ҫanakkale Onsekiz Mart University.

Nicméně ani zdaleka jen ona. R. Řihák má totiž značné zkušenosti s činnosti a zastupováním zájmů studentů ve volených akademických orgánech. Už od března 2010 je členem Akademického senátu SU, od ledna 2012 pracuje v Akademickém senátu OPF, od června 2013 jako delegát Slezské univerzity (SU) ve Studentské komoře Rady vysokých škol, kde je členem komise pro vědeckou a tvůrčí činnost a pracovní skupiny pro doktorské studium.

„K práci v Radě vysokých škol přistupuji s prioritním ohledem na potřebu naší univerzity se též na této celostátní úrovni zviditelňovat, a zvyšovat tak povědomí o ní. Nehledě už na to, že účast na řešení nastolovaných témat, k nimž třeba patří životní situace dnešních studentů a jejich schopnost adaptovat se na nové podmínky společenské reality, problematika evaluací, poplatků či motivace k tomu, aby se více studentů pro budoucnost našeho vysokého školství angažovalo, přináší nové zkušenosti a vede k osobnostnímu rozvoji,“ netají a podobně nahlíží na zasedání Akademického fóra pořádaná pod záštitou Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF). „Víte, vždyť už pouhá skutečnost, že je každý měsíc vede emeritní rektor naší univerzity prof. Martin Černohorský, mi velí, abych se jich, pokud to další povinnosti dovolí, zúčastňoval pravidelně,“ nabízí svůj názor.

Docela nedávno, 18. března, byl na ustavujícím zasedání Akademického senátu SU v novém funkčním období 2014-2017 zvolen předsedou jeho studentské komory, což znamená, že se stal i jedním ze dvou místopředsedů senátu. „Jsem rád, že se aktuálně ve studentské komoře angažují studenti počínaje prvním ročníkem a doktorandy konče. To vytváří příznivou situaci k projednávání záležitostí, které zajímají celou studentskou část akademické obce SU,“ říká a nepochybuje, že všemi členy nově obsazeného grémia bude na půdě senátu podporována koncepční práce a nastolena příznivá atmosféra pro dobrou součinnost i při vědomí nelehké doby, v níž se české vysoké školství nachází. „Předpokladem kvalitní spolupráce je vzájemný respekt mezi kolegy, etická vyspělost senátora a bezpochyby zájem každého jednotlivého člena o zvyšování povědomí o něm jak v oblasti vysokoškolské samosprávy, tak v dění probíhajícím v patrech nad univerzitou,“ zdůrazňuje a je rozhodnut podporovat přípravu takových materiálů, jež budou k řešení problémů přistupovat napříč univerzitními součástmi.

„Jsme nakloněni a uvítáme diskuse ať už se zástupci studentských organizací či sdružení, jakými jsou např. AIESEC a Studentské politologické fórum, či se studenty jednotlivci,“ naznačuje R. Řihák nejbližší záměry a kroky, přičemž v zájmu dalšího zefektivnění práce senátu bude sympatizovat s názorem na ustavení pracovních komisí. „Usilování o dobré jméno Slezské univerzity a podpora kvalitních studentů je pro mě samozřejmostí a výzvou současně,“ uzavírá.