„Na Slezské univerzitě to byla nejkrásnější profesní léta,“ přiznala matematička prof. RNDr. Olga Rossi, DrSc.

MALENOVICE - Letní škola pořádaná v týdnu od 8. do 12. září Matematickým ústavem (MÚ) v Opavě a věnovaná geometrii diferenciálních rovnic přilákala do Beskyd i prof. RNDr. Olgu Rossi, DrSc., vedoucí katedry matematiky Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Ke Slezské univerzitě, na níž od jejích úplných počátků prožila 13 let, má stále blízko.

„S odstupem času netajím, že to byla nejkrásnější profesní léta,“ konstatovala hned na úvod setkání v Malenovicích a nešetřila chválou na adresu vědeckých aktivit letos patnáctiletého MÚ. Na opavském univerzitním pracovišti matematiků se též ona odrazila k bohaté kariéře, jejíž nynější období tráví jen nedaleko od něj. „V Opavě jsem prožila dětství, středoškolská studia a později vstup do akademické sféry,“ ohlíží se a připomíná trvalé zážitky, jež váže k ocenění papeže Jana Pavla II. Zlatou medailí Slezské univerzity a udělení prvních čestných doktorátů právě matematikům. „Ano Jaroslavu Kurzweilovi z Akademie věd ČR a Andrzeji Trautmanovi z Varšavské univerzity,“ osvědčuje paměť. „Samozřejmě moc ráda vzpomínám na prof. Martina Černohorského. Vždyť jsem byla členkou delegace, jež za ním jela do Brna s přáním, aby se vedení mladé univerzity ujal. A také na děkana Filozoficko-přírodovědecké fakulty doc. Jaroslava Bakalu, s nímž jsem v krátkém období 1994-1995 spolupracovala jako proděkanka,“ vrací se do prvního desetiletí existence Slezské univerzity.

Během něj nejprve získala titul Ph.D. na Univerzitě Karlově, habilitovala se na Masarykově univerzitě a tam se také stala doktorkou věd. V Brně ale ještě dřív, než se vrátila do Opavy, absolvovala rovněž šestiletou praxi výzkumného pracovníka. Po roce 2003, kdy ze Slezské univerzity odešla, působila na Univerzitě Palackého v Olomouci. Nyní je tedy její domovskou Ostravská univerzita, ale v celém akademickém roce 2013-2014 hostovala jako profesorka na Stockholmské univerzitě. „Pobyt tam mě obdařil zase novou skvělou zkušeností,“ netají a odpovědi na otázku, zda by porovnala české a tamější studenty, se nevyhýbá.

„Rozdíl je velký. Už proto, že na univerzitě ve švédské metropoli se setkáte s internacionální skladbou posluchačů. Ta však není tím nejpodstatnějším. Mnohem zásadnější diferenci vidím v jejich přístupu ke studiu, v motivaci. Studují dopředu, aby v seminářích mohli diskutovat, chtějí znát souvislosti. A zkouška? Je dialogem poučených,“ shrnuje prof. O. Rossi poznatky, jež naposledy rozšířila letním měsíčním pracovním pobytem až u protinožců. Jí navštívená La Trobe University v Melbourne v australském státě Victoria si letos připomíná 50 let existence. Kontakty pěstuje i s kolegy z Gent University, v tomto případě zvláště zásluhou čtyřletého mezinárodního vědeckého projektu Geometrická mechanika, jehož je tato belgická univerzita koordinátorem.

Její hlavní profesní zájmy, mezi něž též patří geometrie diferenciálních rovnic, ji neopouštějí. Proto letní školu v Malenovicích uspořádanou díky evropskému projektu „Rozvoj vědeckých kapacit Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě“ (CZ.1.07/2.3.00/20.0002), jejíž lekce vedli V. V. Lychagin působící na University of Tromsø v Norsku a A. E. Mironov ze Sobolevova matematického ústavu v Novosibirsku, vynechat ani nemohla. Její myšlenky si přitom odskočily až do roku 2001, kdy se velká mezinárodní konference k diferenciální geometrii a jejím aplikacím konala v Opavě. „Na tomto kongresu se scházíme nadále každé tři roky, loni ho hostilo Brno, kde je nyní sídlo redakční rady časopisu Differential Geometry and its Applications, jež v letech 1990-2001 působila na Slezské univerzitě,“ potvrzuje prof. O. Rossi jako tehdejší asistentka jeho editora prof. RNDr. Demetera Krupky, DrSc.

Sama je na Ostravské univerzitě od roku 2010 šéfredaktorkou časopisu Communications in Mathematics (naposledy pod jejím vedením vyšlo č. 1 ročníku 22), který je pokračovatelem periodika Acta Mathematica and Informatica Universitatis Ostraviensis vycházejícího v letech 1993-2003 a časopisu Acta Mathematica Universitatis Ostraviensis z let 2004-2009. Přispívá ale rovněž do jiných odborných periodik, příkladně do Journal of Physics, A Mathematical and Theoretical, a je autorkou nebo spoluautorkou pěti knižně vydaných titulů (naposledy Variations, Geometry and Physics; Nova Science Publishers, New York, 2009).

Jak v závěru setkání přiznala, velkou radost jí dělají obě dcery, i když nejspíš natrvalo zakotví ve světě. Starší Olga je doktorandkou na Švýcarském federálním technologickém institutu v Curychu (Eidgenössische Technische Hochschule Zürich, ETHZ), mladší Sonia bude na jaře maturovat. „Zatímco Olga studuje molekulární biologii a uvažuje o tom, že ve Švýcarsku zůstane, Sonia se mnou v červnu Stockholm neopustila. Navštěvuje tam anglické gymnázium a zalíbilo se jí tam natolik, že své příští plány spojuje se studiem architektury ve švédské metropoli,“ říká prof. O. Rossi.

„Nelze jinak, než abych se nerozloučila pohledem na pracoviště, na němž mi pochopitelně na Slezské univerzitě záleželo a záležet nepřestalo. Myslím si, že 15 let od jeho vzniku v podobě samostatné univerzitní součásti dostatečně prokázalo jeho životaschopnost. Prestiž, kterou si Matematický ústav v Opavě v odborném světě získal, je úctyhodná. Zasazují se o ni zvláště dosahované vědecké výsledky, k nimž svým opavským kolegům, z nichž s některými jsem měla možnost přímo v Opavě úzce spolupracovat, upřímně blahopřeji. Za vydařené ostatně považuji i poslední setkání s geometrií diferenciálních rovnic v Malenovicích. Přednášky byly přínosné, týden nám všem rychle uběhl,“ uzavírá prof. O. Rossi v přesvědčení, že MÚ bude i nadále v nastoupené cestě pokračovat.