Veronika Čapská objevuje specifický svět klášterů

 V letech 2009-2010 byla řešitelkou projektu Grantové agentury ČR „Řád servitů a rekatolizační romance - sebeprezentace církevního řádu v habsburské monarchii (1610-1790)“ a o rok později projektu Interní grantové soutěže na Slezské univerzitě „Podpora zahraniční vědeckovýzkumné spolupráce“. Ten jí jako člence Společnosti pro výzkum 18. století umožnil účast na 13. kongresu této odborné komunity v Grazu. V lednu 2011 z téhož projektu absolvovala 125. kongres Americké historické asociace v Bostonu. Přednášela v sekci, která poukázala na tři středoevropské příklady úlohy ženských klášterů v protireformaci.

Síť postupně budovaných zahraničních kontaktů se stala cennou platformou, z níž mohla dr. Čapská vycházet při přípravě letošního mezinárodního vědeckého workshopu Piety and Fluidity between the Boundaries of Convent and World / Frömmigkeit und Durchlässigkeit zwischen Kloster und Welt uspořádaného k tematice duchovní hranice mezi kláštery a světem v období ohraničeném roky 1350 a 1810. Dějištěm workshopu se stal Ústav historických věd (ÚHV) Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU, na němž je od počátku roku v rámci operačního programu Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji řešen projekt Historizace střední Evropy. „Zahraniční účastníci z Cambridge, Vídně, Innsbrucku a Řezna přijeli do Opavy poprvé a potvrzuji, že její atmosféru vnímali velmi příznivě,“ konstatuje dr. Čapská.

Vedle samotného jednání workshopu, v jehož programu vystoupili také čeští badatelé z Prahy, Pardubic, Olomouce a Opavy (tedy též dr. Čapská), bylo setkání historiků využito ještě jinak. „Konání workshopu, jehož výstupem bude kolektivní monografie, posloužilo i k pracovnímu setkání čtyř editorek připravované publikace, jež jinak komunikují elektronicky, což je při uvedeném počtu poněkud komplikované. Ale dominantní se samozřejmě stala intenzivní odborná diskuse o míře prostupnosti hranice mezi kláštery a světem a její flexibilnosti, která pokračovala i při exkurzi do Olomouce,“ shrnuje dr. Čapská. V neposlední řadě upozorňuje, že pracovní pobyt zahraničních účastníků workshopu napomohl obohacení výuky na ÚHV. „Dvě přednášky a seminář byly určeny jak posluchačům vyšších ročníků studia historických oborů a doktorandům, tak dalším akademickým pracovníkům,“ specifikuje.

Kromě workshopu a práce na kolektivní monografii, která vyjde na naší univerzitě, věnovala jarní a letní měsíce dalším badatelským aktivitám. K nim už od roku 2011 patří řešení tříletého postdoktorandského grantu Grantové agentury ČR „Anna Kateřina a František Karel Sweerts-Špork jako zprostředkovatelé v procesech kulturní výměny na přelomu baroka a osvícenství“, jehož hlavním výstupem bude monografie analyzující roli obou jmenovaných osobností jako prostředníků kulturních vlivů a podnětů napříč konfesní, geografickou a sociální hranicí. V květnu a v červnu absolvovala výzkum v European University Institute ve Florencii. „Ráda bych pobyt v této inspirativní instituci, koncipované jako modelově nadnárodní, využila k dokončení dvou až tří studií do zahraničních časopisů,“ uvedla. Značnou část prázdnin pak strávila studiem literatury a pramenů ve Státní knihovně v Berlíně.