Kniha rozhovorů, které mají sílu stále oslovovat

 Citovaná publikace se ke čtenářům dostala zhruba v čase, kdy prof. Kelemen poskytl zásadní rozhovor na téma umělé inteligence slovenskému deníku SME. V něm shrnul svou cestu od ekonometrie k počítačům a umělé inteligenci, jíž v roce 1973, pouze o něco déle než po roce od vydání první učebnice umělé inteligence na světě od Američana Nilse Nilssona, věnoval svou diplomovou práci. „Měl jsem tehdy dojem, že autor v tomto titulu předestřel správnou cestu pro modelování v ekonomii. A má diplomka? V celém Československu byla o umělé inteligenci asi vůbec první,“ ohlédl se v rozhovoru prof. Kelemen.

Ale zpět k publikaci vydané SU a zahrnující rozhovory vzniklé v letech 2006-2011. „Jejich obsah přibližuje současnou a v čase se měnící situaci v české, slovenské i mezinárodní informatice, umělé inteligenci, kognitivní vědě a v několika dalších, s informatikou souvisejících oblastech, jimž se respondent profesionálně zabýval a zabývá i dnes,“ říká Hana Černínová v předmluvě. „Se souhlasem prof. Kelemena byly ale zařazeny v autentické, redakcemi neupravené a nekrácené podobě, některé prošly určitými aktuálními úpravami a byly dále doplněny např. obrazovým doprovodem,“ dodává H. Černínová.

Hned v prvním ze zařazených rozhovorů odpovídá prof. Kelemen i na otázku pedagogického působení. „V pozici asistenta jsem byl postaven nejen před úkol připravit semestrální cyklus přednášek z umělé inteligence, ale záhy poté ho i odpřednášet. Dokonce na dvou univerzitách, a to v Bratislavě a v Košicích. Byla to velká, později dobře zhodnocená zkušenost,“ potvrzuje prof. Kelemen.

V publikaci Rozhovory se na mnoha místech dotýká mezinárodní spolupráce v oboru a přikládá jí prioritní důležitost. To potvrzují už samotné tituly rozhovorů, např. „Náš svět je informační systém“ či „Být autentickým Evropanem“. Ale žádná z téměř dvou stovek stránek jeho odborných pohledů, jimž nikdy nechybí širší kulturní a společenské přesahy, nepostrádá zajímavost a neztrácí ani s postupem doby, která uplynula od jejich prvního publikování, na síle, autentičnosti a vysoké míře odpovědnosti za podanou výpověď. Jde o reakce dobře promyšlené a dokládající jak Kelemenovu erudici, tak jeho lidství.

Příkladně na otázku po pokusu propojení mozku s Internetem proto sám mj. klade řadu naléhavých otázek. „Když na všechno najdeme odpovědi na Internetu, nebude nás to totálně frustrovat? Nezamrzne, neznehybní takto vědomí celého lidstva ve stavu jakési zvláštní nirvány? Osobně se domnívám, že takové zbožštění člověka by mohlo vést ke kolapsu celé civilizace. Ray Kurzweil předložil ve své knize Singularity is Near představu o tom, jak lidstvo postupně spěje k singularitě, tedy k jakémusi zvláštnímu stavu existence a světa, který bude ještě světem lidským, ale člověk v něm už ztratí své biologické ukotvení. Ptám se ale, zda bude ještě možné a bude-li mít ještě smysl žít lidský život v takovém světě. A jaké kvality má vlastně lidský život naplňovat, aby lidským životem byl,“ táže se prof. Kelemen v rozhovorech, jejichž účinek daleko přesahuje možnosti dané jim jediným publikováním.