Tištěná média umějí odhalit veškerá jazyková zákoutí

Když se jí zeptáte, která německy psaná média má nejraději, s odpovědí vůbec neváhá. „V době nejintenzivnější práce na dizertaci jsem získala dvouměsíční stipendium ve Vídni a tam se stal mým prvním pomocníkem Der Standard. Mezi německými tituly pak favorizuji Die Zeit, ale ve výuce často pracuji s konzervativnějším Frankfurter Allgemeine Zeitung,“ říká a stejně rozhodně reaguje na otázku, proč si ji jazyk médií získal. „V novinách každý pozorný čtenář, tím víc ten s větším zájmem o jazyk, najde zkrátka úplně všechno,“ usmívá se a myslí tím na druhy, styly i způsoby písemného vyjádření. „Poskytují velké jazykové bohatství, nad nímž se může kdokoliv zamýšlet. Třeba při srovnání seriózního tisku s bulvárem, při hodnocení kritérií objektivnosti a z mnoha dalších pohledů,“ vypočítává.

Je požadavek na objektivnost médií splnitelný? „Jen těžce, uvědomíte-li si, co je možno vložit mezi řádky, jak vlivné jsou manipulační nástroje, jimiž tisk, ne nadarmo nazývaný sedmou velmocí, disponuje. A je pochopitelně též podstatné, jak čtenář informace, které mu tištěné médium nabízí, přijímá,“ objasňuje dr. Rykalová a kloní se k náhledu, že čím delší text je, tím víc v něm přibývá subjektivního pisatelova „nánosu“. Znalkyně dlouhé řady německých prací o jazyku v médiích a novinových textech oceňuje i samotnou německou terminologii v této oblasti. „Jen si představte, pro termín „zpráva“ má němčina hned tři ekvivalenty (der Bericht, die Meldung, die Nachricht) lišící se mezi sebou nejen délkou, ale také volbou jazykových prostředků, gramatickou konstrukcí, mírou subjektivity a vizuální podobou,“ líčí.

Ač se dr. Rykalová textům v němčině vydávaných novinách věnovala i v rigorózní práci na ÚCJ, pro habilitační práci si vybrala zcela jiné téma, kontrastivní zkoumání přechodníků. „Na základě korpusové lingvistiky sleduji funkční zatížení participií v textech, porovnávám je na překladech z němčiny do češtiny a samozřejmě naopak a vyhodnocuji jejich výsledný význam a použití škály jazykových prostředků. Opírám se o postupně vznikající paralelní korpus DeuCze a dále o mnohem obsažnější německý korpus Cosmas a Český národní korpus a monitoruji produktivitu jazykových prostředků na jejich morfosyntaktické úrovni,“ přibližuje.

Autorka monografie „Entwicklung in der Tagespresse. Dargestellt an journalistischen Textsorten der deutschsprachigen Zeitungen“ zahájila letošní rok zaznamenáníhodným počinem. V nakladatelství Stauffenburg (StauFFenburg Verlag Brigitte Narr GmbH) v Tübingenu a jeho ediční řadě Linguistik vyšla publikace Perspektiven der Textanalyse, jíž je vedle Dr. phil. Veroniky Kotůlkové spolueditorkou. Titul představuje výstup ze stejnojmenné loňské konference, která byla uspořádána v rámci odborných akcí konaných k připomenutí dvacetiletí naší univerzity.

Setkání, na půdě SU první takového rozsahu a tematického vymezení, prezentovalo i činnost Opavské školy jazykovědné textové analýzy (Troppauer Schule der sprachwissenschaftlichen Textanalyse, TSST). „Naše týmová práce je v titulu demonstrována třemi různými odbornými pohledy na text glosy Das Streiflicht publikované v Süddeutsche Zeitung,“ dělí se dr. Rykalová o svou radost.

Nemenší jí už vloni udělalo vydání studijního materiálu „Německy psaný tisk v hodinách němčiny. Práce s textem, vzorové analýzy, úlohy, didaktické testy“ v rámci řešení evropského projektu „Rozvoj kompetencí učitelů souvisejících s reformou“. „To bylo vlastně takové mé didaktické mláďátko,“ komentuje členka předsednictva Svazu germanistů ČR svůj text s poukazem, že didaktika je její další láskou.