„Ke studiu v Opavě chceme uchazeče motivovat,“ potvrzuje germanistka Iva Kratochvílová

„Z pohledu textové lingvistiky jde o zajímavý doklad dopisové kultury z počátku minulého století uložený v Zemském archivu v Opavě. Soubor 26 dopisů vypovídá mnohé o kulturním prostoru, v němž korespondence z obou stran probíhala,“ říká prof. Kratochvílová a považuje ho za příklad studijního materiálu, jenž by mohl uchazeče o studium němčiny motivovat k tomu, aby se jí věnovali právě v Opavě. „Navíc oddělení germanistiky Ústavu cizích jazyků (ÚCJ) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity jim k tomu vytváří zcela nadstandardní podmínky,“ připomíná a myslí tím jak na fondy Německé knihovny v Opavě, tak na velkorysou možnost absolvovat část studia ve Würzburku a po ukončení magisterského navazujícího stupně třeba, ale to opravdu jen v případě vyhraněného zájmu, pokračovat dále jako doktorand oboru Korpusová lingvistika se zaměřením na konkrétní jazykovou skupinu.

Vraťme se ale ještě ke korespondenci M. Lichnovské a H. von Hofmannstahla vysvětlením, proč je pro lingvistu tolik atraktivní. „Mechtilda Lichnovská se v ní plně projevuje jako dáma moderního světa. Její texty z počátku minulého století jsou plné dialogických jazykových struktur i mimojazykových prostředků, čímž představují nový směr vývoje dopisové kultury v podobě, jak ji vídáme v současné době v moderních médiích. Naproti tomu Hugo von Hofmannstahl je ve výrazu zastáncem reflektivního monologického dopisu, který volbou formy a jazykových prostředků podává výpověď o stavu pisatelova nitra, jež se s moderní dobou neslučovalo,“ objasňuje prof. Kratochvílová a hned upozorňuje na sekundární přínost této korespondence pro badatele. „Z pohledu germanisty je nedocenitelné poznání fungování německého elementu ve Slezsku, a to v podobě literárních děl, památek či architektury. Z dopisů Mechtildy Lichnovské je jasně patrný její značný vliv na utváření kulturního podhoubí v tomto regionu i šíře jejich kontaktů se členy kulturních elit v evropské dimenzi,“ dodává a akcentuje jakousi nadhodnotu privátního dopisu obsahujícího sdělení navíc, pro něž se volí odpovídající výrazové prostředky.

Citovaná korespondence tedy umožnila v plném světle ukázat kouzlo textové lingvistiky, jak se jí v Opavě věnuje celá Troppauer Schule der sprachwissenschaftlichen Textanalyse (TSST, Opavská škola jazykovědné analýzy) etablovaná při konferenci konané na ÚCJ v únoru 2011. Hned první referát tohoto odborného setkání, z něhož letos vyšel sborník editorek PhDr. Gabriely Rykalové, Ph.D., a Dr. phil. Veroniky Kotůlkové, nastolil zásluhou prof. Wolfa Petera Kleina, vedoucího katedry německé jazykovědy JMUW, hlavní otázku „co nás vlastně textová lingvistika učí o německém jazyce“. Po prof. Kleinovi na ni v pěti blocích odpovídali nejen domácí účastníci, ale též zástupci dalších pěti českých univerzit, JMUW a Universität Augsburg. Jejich poznatky shrnul „hybatel“ TSST a čestný doktor Slezské univerzity v Opavě prof. Norbert Richard Wolf v závěrečném vystoupení s výmluvným názvem „Texty číst, to znamená texty analyzovat, a to znamená textům rozumět“.

„K tomu bych mohla snad pouze dodat, že v únoru se TSST bude prezentovat na konferenci pořádané Ostravskou univerzitou,“ konstatuje prof. Kratochvílová a netají, že ji láká uchopit tematiku jazykových prostředků, které slouží k vyjádření emocionality. „Ostatně na podobné téma vystoupí v Ostravě celá TSST,“ připomíná a v té souvislosti oživuje i dřívější vyjádření prof. PhDr. Zdeňka Masaříka, DrSc., čestného předsedy Svazu germanistů ČR, že těžiště výzkumu v germanistice se v naší zemi přesunulo na Moravu a do Slezska (Svazu germanistů ČR nyní předsedá prof. PhDr. Lenka Vaňková, Dr., vedoucí katedry germanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity a ředitelka jejího Centra výzkumu odborného jazyka, členkou jeho předsednictva je i dr. Rykalová). „Jeho předním úkolem je dnes prosadit, aby němčina nebyla jako druhý cizí jazyk rušena na základních školách. Z našeho pohledu se totiž výhradní orientace středoškoláků na angličtinu jeví už jako kritická,“ potvrzuje prof. Kratochvílová.

A přestože ji lze v posledních letech častěji než v Opavě zastihnout na Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, vrací se na samotný závěr právě k opavskému germanistickému pracovišti. „Jsem ráda, že mohu dále napomáhat naplňování společného cíle zdejších studentů i vyučujících, kteří jim poskytují téměř rodinnou pedagogickou péči. Tím je moderními metodami vedená práce na tématu německé filologie a textu jako základní filologické jednotce, podporovaná našimi partnery ve Würzburku i Nadací Hermanna Niermanna se sídlem v Düsseldorfu,“ loučí se prof. Kratochvílová.