„Snažíme se němčinu zpřístupnit co nejširšímu okruhu mladých lidí,“ říká didaktička Jana Nálepová

Populárně-naučné dopoledne Deutsch ist super na základních školách, Evropský den jazyků pro gymnazisty, projekty dalšího vzdělávání němčinářů v kraji, seminář v Sambachshofu. To jsou jen některé aktivity pracovnice oddělení germanistiky Ústavu cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty Mgr. Jany Nálepové, Ph.D.

Didaktikou němčiny se zabývá intenzivně už řadu let, a tak se jí týkalo rovněž její vystoupení na únorové germanistické konferenci Emocionalita v textu na Ostravské univerzitě. Téma? Emotionen der Deutschlerner und -Lehrer. „Žádnou velkou vědu v tom nehledejte - lapidárně řečeno, bez emocí se jazyk vyučovat nedá a z druhé strany, bez nich se mu nelze ani dobře naučit,“ nahlíží z obecného pohledu na obsah předneseného referátu.

Absolventka magisterského, rozšiřujícího a poté i doktorského studia na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a v polovině minulého desetiletí mezinárodního studia Nadace Roberta Bosche pro multiplikátory didaktiky němčiny ze zemí střední a východní Evropy se vedle své hlavní disciplíny věnuje práci s moderní učebnicí, analýze učebnic cizích jazyků a dále i německé metodice a využití počítače, internetu a dramatizace ve výuce. Na Slezské univerzitě v Opavě, kam přišla v roce 1999 po bohaté středoškolské praxi z Krnova, se ve svém živlu proto cítila rovněž při řešení dvou evropských projektů. Prvním z nich byl Další vzdělávání učitelů cizího jazyka zaměřené na zvýšení jejich jazykové a metodické kompetence. Jeho obsah měl souvislost s přípravou nových maturit a tvorbou a implementací školních vzdělávacích programů (operační program Rozvoj lidských zdrojů). Druhým se pak stal projekt Rozvoj kompetencí učitelů související s reformou (operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost).

Němčina tvrdá, potřebná i světová
Obsahem příspěvku na konferenci, od níž se tyto řádky odvíjejí, je shrnutí malého výzkumu, v němž si dr. Nálepová chtěla ověřit postoje mladých lidí k němčině. „Otázkami vyžadujícími naprosto konkrétní odpovědi jsem oslovila půldruhou desítku středoškoláků, a to z prvních ročníků,“ objasňuje a některé otázky specifikuje. „Jednalo se mi samozřejmě o volbu prvního i druhého cizího jazyka, ptala jsem se dále i na to, jak byl výběr druhého jazyka limitován nabídkou na dané škole,“ konstatuje. V šetření nechybělo ani zadání, aby studenti ke každému z taxativně jmenovaných jazyků (v pořadí angličtina, němčina, ruština, španělština, italština, francouzština) přiřadili tři adjektiva, která je podle jejich názoru charakterizují. „Němčina si vysloužila např. přídavná jména tvrdá, potřebná i světová, ale rovněž přívlastky mnohem pejorativnější. Získané poznatky mě však zaujaly natolik, že nyní zvažuji rozšířit provedený výzkum na reprezentativnější vzorek oslovených,“ potvrzuje Nálepová s tím, že by jím chtěla mnohem hlouběji zkoumat důvody především negativních postojů vůči němčině a také hledat, jak efektivně působit na proměnu vztahu žáků a studentů k cizímu jazyku. „Jak se ukazuje, je potřeba udělat ještě něco podstatně víc k výraznějšímu prolomení předsudků a stereotypů, které si mladí lidé stále přinášejí z rodinného prostředí,“ formuluje a myslí tím samozřejmě především právě na němčinu.

Habilitační práce
Výzkum, tentokrát mezi učiteli němčiny z Moravskoslezského kraje, je těžištěm práce, kterou chce s pomocí interního grantu dr. Nálepová letos publikovat, aby splnila jednu z podmínek pro zahájení habilitačního řízení. Pro něj tentokrát volila jak kolegy z řad poměrně čerstvých absolventů vysokoškolského studia, tak ty, kdo se mohou vykázat letitou praxí. „Je mezi nimi i jedna má bývalá žákyně ze střední školy, jež později studovala na opavském Ústavu cizích jazyků,“ prozrazuje dr. Nálepová, ale více si chce v tuto chvíli nechat ještě raději pro sebe. „Pokud grant vyjde, můžeme si o tom promluvit podrobněji,“ dodává.

Sama se pro němčinu rozhodla rovněž vlivem klimatu rodiny. Rodačka z Jablonce nad Nisou žije od útlého dětství v Krnově a v celém odborném růstu jí pomáhala výhradně Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. „Teď to ovšem, byť nerada, budu muset porušit, habilitaci chci podat na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity,“ naznačuje připravované kroky a s odpovědí na otázku po proměnách výuky němčiny za dobu, kdy se jí sama věnuje, nijak neváhá. „Po listopadu 1989 jsem odhodila tehdejší učebnice a materiály pro vyučování jsem si začala připravovat sama,“ ohlíží se a zmiňuje i své členství v odborné skupině Výzkumného ústavu pedagogického a podíl na dvou vydáních regionálních učebnic němčiny, jejichž cílem bylo postavit se kriticky k tradici výuky jazyků u nás, která je přece jen jiná než v ostatním světě. „Přílišná snaha, abychom mluvili správně, vede až ke strachu promluvit vůbec. Tyto situace jsou vyvolány dřívějším až úzkostlivým lpěním na gramatice,“ vysvětluje.

Didaktička tělem i duší
Své poslání dr. Nálepová vidí zcela jednoznačně. „Jsem zaměřena víc na praxi a hodlám toto zaměření i napříště rozvíjet,“ netají a je ráda, že konstantnost tohoto profesního postoje stále příznivěji přijímají i obě její, dnes už dospělé děti. „Není to tak dlouho, kdy mi dcera řekla, že se přece neučila pro to, aby byla učitelkou. Dnes jako doktorandka politologie na Univerzitě Palackého v Olomouci s tématem disertace Volební systém v Německu tuto averzi v mnohém přehodnotila. Podobné je to se synem, nyní posluchačem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, který se zabývá otázkami vztahu umění a vědy a jezdí o tom přednášet na jednu z pardubických středních škol,“ přibližuje domácí atmosféru. „Jsme zkrátka učitelská rodina, protože i manžel už ledasčím ve školství prošel a teď se těší z působení za katedrou na střední odborné škole v Bruntále,“ dokresluje.

Co čeká dr. Nálepovou po ostravské konferenci? „Blíží se letošní Den učitelů němčiny, bude na počátku dubna v Praze. Místa konání se střídají, ale pokaždé se jedná o užitečné odborné setkání, výměnu nových poznatků a zkušeností a třeba též pěknou prezentaci knižní produkce nakladatelství zaměřenou na to, co nás nejvíce zajímá,“ představuje akci, na níž se mj. podílí Goethe-Institut. „Chystáme také jisté rozšíření opavské aktivity Deutsch ist super. K Základní škole Englišova se chtějí ve větším měřítku přidat i jiné,“ loučí se s vědomím, že popularizace němčiny je během na dlouhou trať vyžadujícím notnou dávku vytrvalosti a osobní obětavosti.