Kdo necestuje, nemůže být odborník na cestovní ruch, říká doc. Pavol Plesník

OPAVA – V uplynulých týdnech přivedla cesta doc. RNDr. Pavla Plesníka, PhD., z Katedry služieb a cestovného ruchu Obchodné fakulty Ekonomickej univerzity v Bratislave, do Opavy hned dvakrát. Nejprve, když na počátku dubna přijal pozvání vedoucí Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě Ing. Evy Vavrečkové, Ph.D., k účasti na mezinárodní vědecké konferenci Aktuální trendy lázeňství, hotelnictví a turismu. Podruhé pak v závěru stejného měsíce, kdy přednášel pro veřejnost i posluchače Univerzity třetího věku o svých zážitcích v jihoamerickém Peru. A jak to vypadá, jen u těchto dvou návštěv nejspíše nezůstane.
„K Opavě mám vřelý vztah. Nejen profesní, který mne jako pedagoga zaměřeného na cestovní ruch sbližuje se zdejší univerzitou, ale i osobní, protože zde mám i část své rodiny. Rád sem jezdím,“ říká Pavol Plesník.
Zatímco na konferenci se aktivně zúčastnil hlavního panelu příspěvkem Valorizace prostředí pro rozvoj bellness, v Gastrocentru Slezské univerzity se představil jako cestovatel, fotograf a milovník hor. Své posluchače zavedl do říše Inků, na vrcholy Kordiller, mezi zdi pevnosti Machu Picchu nebo na hladinu jezera Titicaca. Cestování je pro bývalého vrcholového horolezce doslova drogou. Navíc takovou, kterou užívá společně s manželkou. „Když se touláte světem, zjistíte, že mezi jednotlivými kulturami není až tak veliký rozdíl. Je ale úžasně pestrá. Třeba Evropa, kde na malé ploše nejdete spoustu atraktivit,“ říká o cestování Pavol Plesník. Právě Evropu už projel prakticky celou, oslovila ho střední Afrika, zejména oblast Kilimandžára a národních parků, hodně času mu zabraly cesty po Austrálii, za úžasný soubor přírodních krás všeho druhu považuje Nový Zéland. „Momentálně jsem ale plný dojmů z Jižní Ameriky, kde jsem byl poprvé,“ zdůrazňuje.

Na svých cestách nemá problém s aklimatizací, je přizpůsobivý, ale domů se vždy těší. „Doma je doma, mám rád i takové ty chvíle nicnedělání, prostě když nemusím nic řešit a jen odpočívám,“ přiznává otevřeně Pavol Plesník. Takových chvil ale mnoho není. Je neustále v pohybu, sám sebe bere jako aktivního člověka, který dlouho nevydrží sedět na jednom místě. Když už nemůže za hranice, rád se vrací na slovenské hory. „Každý rok chodíme s rodinou, včetně té části z Opavy, nějakou hřebenovku. Teď se chystáme obejít Malou Fatru. Slovenské hory a vlastně celé Slovensko mám prošlé poměrně dobře,“ říká a dodává, že i na Slovensku lze najít prakticky všechno. Třeba místa, kde celý týden nepotkáte jiného člověka, není zde žádná z vymožeností moderní civilizace, jen klid a příroda.

Cesty po Slovensku i světě ale nejsou motivovány jen touhou cestovat a poznávat. Pavol Plesník je využívá i pro svoji práci. „Profesně se věnuji turistickému ruchu, proto spojuji své cesty i s určitým průzkumem a výzkumem. Nemohu své studenty něco učit, když jsem to sám nepoznal. A tak cestuji, rozhlížím se, zkouším, hledám zajímavosti, posuzuji nabídku i možnosti. Ostatně svým posluchačům také vštěpuji krédo: Kdo necestuje, nemůže být odborník na cestovní ruch,“ připomíná Pavol Plesník a dodává, že dnes je především pedagogem. Je přesvědčen, že jedna exkurze dá studentům více než deset přednášek v učebně. „Nikde jinde se nesetkají s aktuálními trendy, zákulisím hotelů či přípravou nabídky turistům, než právě v praxi a u praktiků,“ říká závěrem Pavol Plesník.